Naše nejbližší akce

Vánoce na tvrzi 4.12.2021

desátý ročník staročeských Vánoc se vším všudy (4.12.2021 11:00)

Zatím jen malá ochutnávka z chystaného programu ... Letošní Vánoční příběh, který si lidé předávají a připomínají již více než 2000 let, má pro Vás připraveno Divadlo Já to jsem. Na tvrzi uvidíme tento spolek poprvé, ale ne tak úplně :-) ... ti, které oslovil v minulých letech Víťa Marčík se svým Setkáním před Betlémem, mohou zajásat a přijít se podívat na pokračovatele komediantského pokolení Marčíků - Víťu mladšího :-). Účast přislíbila také kolínská Harmonie 1872, která nás ohromovala silou svého tělěsa v útrobách tvrze a dovolila žasnout již po několik předchozích ročníků této naší tradiční akce. Tedy, puntík do Vašich kalendářů na 4. prosince, na Barborku. Těší se na Vás parta z tvrze. více

O Nebovidské tvrzi

Nebovidská tvrz je kulturní památkou České republiky, evidovanou Ministerstvem kultury (ÚSKP 51045/2–4441). Vznikla patrně již v druhé polovině 14. století a je významným dokumentem úrovně venkovského sídla drobné šlechty na počátku novověku. Nachází se v samém centru obce Nebovidy na mírně vyvýšeném místě, které bylo označováno jako „Na Valech“, a dnes je vymezena popisným číslem 31. Označovala se jako „Dolní“ neboť v obci se nacházela ještě tvrz „Okrouhlá“, která se však nedochovala a na jejím místě dnes stojí fara. První písemná zmínka o Nebovidské tvrzi pochází z roku 1436. Ve své bohaté minulosti byla čtyřikrát výrazně přestavěna. První středověká dostavba proběhla v 15. století, renesanční přestavba, která dala tvrzi dnešní dispozici, proběhla v 16. století, v 18. století byla realizována barokní úprava na sýpku a ve století dvacátém se tvrz dočkala nevhodných úprav pro účely JZD.

Původní gotická tvrz měla jedno či dvě obytná křídla možná i s věží, které se nacházely v jihovýchodní části dnešního půdorysu stavby. Tvrz byla obehnána příkopem a valem. Současnou čtvercovou dispozici určila renesanční přestavba z druhé poloviny 16. století, k níž došlo za vlády rodu Hanykéřů ze Semína, původně kutnohorských měšťanů, kteří zbohatli obchodem se stříbrnou rudou. Ti přestavěli své sídlo do podoby trojkřídlé jednopatrové budovy, která byla také opevněna příkopy a valy.  Od severu jádro tvrze původně uzavírala zeď s bránou, vedoucí do prostoru přilehlého hospodářského dvora. Hlavním komunikačním prvkem byly dnes zaniklé dřevěné pavlače po obvodu nádvoří. Nejlépe se zachovala dispozice přízemí s průběžně řazenými obdélníkovými místnostmi, vybavenými lunetovými klenbami s hřebínky.

Výjimečnost tvrze tkví v  tom, že se na různých částech fasády zachovaly pozůstatky pozoruhodné sgrafitové výzdoby, které jsou však dnes již obtížně rozeznatelné.

 

Nádvoří tvrze na podzim roku 2012 - Akce Keltové natvrzi